Jak to máte Vy? Také chcete pro své dítě jen to nejlepší. Snažíte se mu věnovat všechnu svou lásku, energii i čas v maximální míře?
Jednoho čtvtečního odpoledne, cestou ze školky jsem si pomyslela, jak by to bylo fajn, přijít domů a nic nemuset dělat! V zápětí mi ale blesklo hlavou: “ To nejde, vždyť musím napsat s Máťou úkol, uvařit večeři, hromada prádla čeká na žehlení a ještě mám nějaké nevyřízené pracovní maily! To nejde! Musím, musím, musím…”
Postupně mě ale přemohla taková touha po odpočinku, že jsem po příchodu domů dětem oznámila:,,Jsem dneska hodně unavená a potřebovala bych od vás pomoc.” Nastalo hrobové ticho… Nic takového ode mne ještě kluci neslyšeli! ”Byla bych ráda, kdybyste se postarali o večeři a já si mohla chvíli odpočinout.” řekla jsem naprosto bez výčitek a v pohodě až jsem se sama divila. Kluci si k mému údivu bleskově rozdělili, co kdo udělá a asi za hodinu byla večeře hotová. Máťa mi přinesl ukázat domácí úkol (mimochodem byl napsaný mnohem pěkněji, než když ho píšeme spolu a já na něj při tom od plotny “hudrám”…naštvaná. Možná to znáte…)
Na stole čekaly mé oblíbené těstoviny se špenátem… Mňam. Jaká to byla úžasná pohoda! A poučení! Večer jsem jim přečetla dlouhou pohádku na dobrou noc :-)
Toho večera jsem usínala s úžasným pocitem vděčnosti. Ono to jde! Jupí, zvládli jsme to!
Funguje to! Vřele doporučuji k vyzkoušení! Nebo to tak tak děláte od začátku?
Postarat se co nejlépe o své dítě chce jistě každá z nás. Častokrát ale na svůj úkor. Padáme vyčerpáním a myslíme si, že to jinak nejde. Ale chtějí naše děti uštvanou, naštvanou a mračící se mámu??
Respektovat svoje potřeby ale automaticky neznamená, že máme myslet jenom na sebe. Ano, věnujme něco ze svého pohodlí a času pro naše dítě. Čas s dítětem ale prožijme naplno, na 100%, se svou plnou pozorností jen na něj. Chvíle strávené s ním jsou neopakovatelné a pro dítě jsou tím důležitější, čím je mladší. Zároveň ale nedopusťme, aby nás to zcela pohltilo. Nikdy neobětujme zcela sama sebe, svoje zájmy, potřeby, koníčky a profesi kvůli dětem.
Nevyplácí se to a děti to neocení. Zapomenu-li sama na sebe, může se lehce stát, že na mě zapomenou nakonec i mé děti. Nebudou zvyklé brát na mě ohledy. Nebudou mít potřebu mít šťastnou maminku. Budou myslet jen na sebe. A to nechceme…